Fotovoltaika pro firmy už sama nestačí. Klíč k reálným úsporám je baterie a flexibilita.

Ještě před pár lety byla rovnice jednoduchá: vysoké ceny elektřiny + dotace = fotovoltaika pro firmy se vyplatí téměř vždy. Mnoho firem vstoupilo do projektů primárně kvůli úsporám a dotacím, ne kvůli strategickému řízení energie.

Dnes je situace jiná. Ceny elektřiny se po energetické krizi částečně stabilizovaly, tlak na dekarbonizaci roste a trh se posouvá směrem k flexibilitě – schopnosti spotřeby a výroby reagovat na signály sítě. Samotná FVE proto firmám často už neposkytuje takovou ekonomickou výhodu, jakou čekaly.

Jádro změny je jednoduché:

1. Jak se změnila ekonomika fotovoltaiky

V Česku proběhl v posledních letech masivní boom fotovoltaiky – podpořený programem Nová zelená úsporám a dalšími schématy. Jen NZÚ už vyplatila přes 100 miliard korun na energetické úspory v domácnostech, včetně FVE.

U domácností se například od roku 2024 snížila maximální výše dotace na fotovoltaiku z 200 000 Kč na 160 000 Kč, což dobře ilustruje trend postupného „zostřování“ podpory a tlaku na ekonomickou soběstačnost projektů. Podobný posun lze očekávat i u firemních a velkých projektů: důraz se přesouvá z prosté podpory instalace na chytřejší využití vyrobené energie.

Současně se mění i struktura energetiky. Podíl obnovitelných zdrojů roste, uhelné elektrárny klesají a celková výroba elektřiny v ČR je nejnižší za poslední dvě dekády. To znamená:

• větší nestabilitu v síti,
• vyšší hodnotu flexibility (schopnosti rychle měnit odběr nebo výrobu),
• a tedy i větší roli bateriových úložišť.

Samotná FVE bez úložiště se tak z investice s rychlou návratností stává spíše „polovičním řešením“.

2. Kde samotná FVE ztrácí hodnotu

Typický firemní provoz má jiný profil spotřeby než profil výroby FVE. Špička výroby je kolem poledne, zatímco špička spotřeby může být ráno, pozdě odpoledne nebo ve večerních hodinách.

Bez baterie to často znamená:

• vysoké přetoky do sítě v době oběda,
• nízkou výkupní cenu za přebytečnou elektřinu,
• nutnost nakupovat elektřinu ze sítě v době, kdy je dražší.

Z ekonomického hlediska je problém v tom, že:

• vlastní spotřeba energie z FVE je omezená,
• část výroby se prodává za „capture price“ nižší než je průměrná tržní cena,
• firma platí plnou cenu v době, kdy slunce nesvítí.

Z pohledu finančního ředitele to často vypadá takto:

Problém tedy není v samotné fotovoltaice – ta vyrábí přesně tak, jak má. Problém je v nesouladu mezi výrobou a spotřebou, který bez baterie prostě nevyřešíte.

3. Bateriové úložiště jako klíčový doplněk FVE

Bateriové úložiště (BESS) přidává do celé rovnice chybějící proměnnou – čas. Umožní vám vyrobenou energii:

• uložit, když je levná nebo přebývá,
• využít, když je drahá nebo chybí.

Pro firmu to prakticky znamená, že baterie:

• zvyšuje vlastní spotřebu FVE (méně levného výkupu do sítě),
• umožňuje snížení špiček odběru (peak shaving) a tím nižší platby za rezervovanou kapacitu,
• otevírá dveře k poskytování služeb výkonové rovnováhy (SVR) nebo jiné komerční flexibilitě,
• zvyšuje energetickou nezávislost a snižuje riziko cenových šoků.

Zajímavostí je, že i v Česku už běží velká bateriová úložiště, která poskytují SVR čistě jako tržní službu – například baterie od AERS (skupina Fenix) stabilizuje přenosovou soustavu a první zveřejněné zkušenosti ukazují, že tyto projekty jsou postavené primárně na obchodním modelu flexibility, ne na dotacích.

Jinými slovy: baterie už dávno nejsou jen „zálohou při výpadku“, ale stávají se plnohodnotným energetickým aktivem, které generuje výnos.

4. Služby výkonové rovnováhy (SVR): kde se berou peníze

S rostoucím podílem obnovitelných zdrojů musí provozovatel přenosové soustavy (v ČR společnost ČEPS) udržovat stabilní frekvenci a napětí stále aktivněji. K tomu používá služby výkonové rovnováhy – tedy balík nástrojů, které vyrovnávají krátkodobé výkyvy mezi výrobou a spotřebou.

Do SVR se tradičně zapojovaly hlavně velké elektrárny. V posledních letech ale:

• ČEPS umožnil vstup tzv. agregátorů flexibility, kteří sdružují menší zdroje a spotřebiče do virtuálních bloků,
• rozšířil se prostor pro zapojení bateriových úložišť,
• vznikají nové obchodní modely, kde i středně velká firma může přes agregátora poskytovat flexibilitu.

Studie moderní energetiky i národní akční plán rozvoje flexibility MPO počítají s tím, že právě bateriová úložiště budou hrát stále významnější roli při poskytování SVR a dalších typů flexibilních služeb v rámci trhu.

Z pohledu firmy je důležité, že:

• za „pohotovost“ a možnost baterii při potřebě sítě aktivovat dostává kapacitní platbu,
• za skutečné aktivace může dostávat dodatečné výnosy,
• to vše probíhá automatizovaně přes agregátora a řídicí systém.

5. FVE + bateriové úložiště + SVR: nový ekonomický model

Kombinace fotovoltaiky, bateriového úložiště a služeb výkonové rovnováhy vytváří pro firmu úplně jinou ekonomiku, než když se řeší pouze „kolik ušetříme na faktuře za elektřinu“.

Zjednodušený modelový příklad:

• FVE: 300 kWp
• Bateriové úložiště: 200 kW / 400 kWh
• Roční výroba FVE: cca 300–320 MWh
• Vlastní spotřeba bez baterie: ~45 %
• Vlastní spotřeba s baterií: ~75–85 % (dle provozu)

Ekonomika může vypadat orientačně takto:

• úspora z vyšší vlastní spotřeby FVE a snížení nákupů ze sítě,
• úspora z peak shavingu (nižší rezervovaný příkon),
• výnos z poskytování služeb výkonové rovnováhy (přes agregátora flexibility).

Výsledný efekt:

• fotovoltaika primárně šetří,
• bateriové úložiště umožní úspory maximalizovat,
• služby výkonové rovnováhy přidávají stabilní roční výnos, který v mnoha případech dokáže významnou část investice sám „splácet“.

Není náhodou, že v Česku i zahraničí se už připravují desítky a stovky megawattů nových baterií – často s důrazem právě na poskytování SVR, přičemž plánované kapacity už přesahují aktuální potřeby trhu.

6. Co to znamená pro strategii firem

Firmy, které dnes uvažují o energetických projektech, stojí typicky před těmito otázkami:

• Máme už FVE, ale ekonomika není tak dobrá, jak jsme čekali. Co dál?
• Uvažujeme o fotovoltaice, ale nechceme projekt postavit čistě „na dotacích“.
• Chceme mít energetiku pod kontrolou a hledáme nový zdroj výnosu z technologie, ne jen úsporu.

Z pohledu strategie dává smysl posunout myšlení:

Při rozhodování je užitečné si projít například:

• Jak vypadá zatěžovací diagram našeho odběrného místa?
• Kolik energie dnes spotřebujeme v době, kdy svítí slunce, a kolik mimo tuto dobu?
• Jaké máme distribuční tarify a platby za rezervovaný příkon?
• Je v lokalitě potenciál pro zapojení do služeb výkonové rovnováhy přes agregátora?
• Jaké máme možnosti financování – vlastní zdroje, úvěr, leasing / energetický contracting?

7. Zajímavosti a trendy, které stojí za zmínku

V rámci blogového článku můžete vložit několik kratších „zajímavostních boxů“, které čtenáře vtáhnou:

Zajímavost 1: Kolik peněz už proteklo přes dotační programy
Program Nová zelená úsporám vyplatil za dobu své existence přes 106 miliard Kč, přičemž výrazná část šla právě na FVE.
To ukazuje, jak silně byl trh tažen dotacemi – a proč je logické, že další fáze bude mnohem víc stát na tržní ekonomice a flexibilitě.

Zajímavost 2: Baterie jako standardní součást energetických řešení
Velcí hráči, jako jsou energetické služby (ESCO), už dávno pracují s bateriovými úložišti a agregací flexibility svých zákazníků jako běžnou součástí portfolia.
To je signál i pro menší a střední podniky, že baterie nejsou „experiment“, ale postupně standard.

Zajímavost 3: Flexibilita jako nová komodita
Národní akční plán rozvoje flexibility MPO přímo počítá s tím, že flexibilita z distribuční sítě – včetně baterií – bude hrát klíčovou roli pro splnění klimaticko-energetických cílů ČR a EU.

8. Jak může vypadat další krok pro firmu

Pokud má firma FVE nebo o ní uvažuje, dává smysl uvažovat o kompletním řešení:

1. Analýza spotřeby a výroby
   • stačí odběrový diagram, faktury a základní informace o provozu,
2. Návrh kombinace FVE + bateriové úložiště
   • optimalizace velikosti úložiště pro daný profil (ne „co největší“),
3. Posouzení možnosti zapojení do služeb výkonové rovnováhy
   • výběr agregátora flexibility, ověření technických podmínek,
4. Finanční model
   • odděleně spočítat:
     • úspory z FVE,
     • úspory z baterie (peak shaving, vlastní spotřeba),
     • výnos z SVR,
     • náklady na financování,
5. Implementace a monitoring
   • online dohled, reporting skutečných výnosů, možnost další optimalizace.

Pro mnoho firem je přitom důležité, že moderní projekty lze financovat s minimální počáteční investicí – často formou leasingu nebo energetického „as-a-service“ modelu, kde se splátky částečně hradí z dosažených úspor a výnosů z flexibilitních služeb.

9. Závěr: FVE je začátek, ne konec

Fotovoltaika (FVE) byla a je důležitým krokem k úsporám a dekarbonizaci. Doba, kdy stačilo „nainstalovat panely a počkat na dotaci“, ale končí.

Skutečný potenciál pro reálné, dlouhodobě udržitelné úspory a nové výnosy leží dnes v kombinaci:

• fotovoltaika,
• bateriové úložiště,
• služby výkonové rovnováhy a další typy flexibility.

Firmy, které už dnes začnou s energií pracovat aktivně – jako s finančním aktivem, ne jen nákladem – získají konkurenční výhodu na roky dopředu.